Dětské tričko SUPERHRDINA – 100% bavlna, ideální dárek
| Kategorie: | Dětská trička |
|---|---|
| Výrobce: | artemiz.cz |
| Pohlaví: | unisex, dětské |
| Téma: | design, hravé, kapybara, zvířátka |
| Materiál: | 100 % bavlna |
| Gramáž: | 160 g/m² |
| Střih: | boční |
| ? vizualizace osob: | AI |
Představujeme naše další vymazlené tričko z kolekce "Superhrdinové"
Série junior triček s motivy našich originálních hrdinů.
Tričko jsme navrhli s důrazem na kvalitní materiál, pohodlný střih a precizní zpracování. Je ideální pro každodenní nošení i jako originální dárek.
Je dostupné v široké škále barev a velikostí

Materiál a provedení
Single Jersey, 100 % bavlna, silikonová úprava
Gramáž: 160 g/m²
střih s bočními švy
jemný, příjemný materiál na dotek
úzký lem průkrčníku z žebrového úpletu 1:1 s příměsí 5% elastanu pro vyšší pružnost a tvarovou stálost
vnitřní část průkrčníku začištěná páskou z vrchového materiálu
zpevnění ramenních švů páskou
Péče:
maximální teplota praní 40 ℃
výrobek se nesmí bělit
výrobek se nesmí sušit v bubnové sušičce
žehlení při maximální teplotě 110 ℃
výrobek se nesmí čistit chemicky
Pro delší životnost potisku doporučujeme:
prát a žehlit naruby, nepoužívat agresivní prací prostředky.
Produktové fotografie jsou ilustrativní. Odstín barvy se může mírně lišit v závislosti na nastavení a kalibraci Vašeho monitoru.
U jednotlivých kusů může dojít k drobným odchylkám v umístění potisku v rámci výrobní tolerance.
U zakázkové výroby (personalizované úpravy) se lhůta vyřízení objednávky může prodloužit úměrně schvalovacímu procesu.
PERSONALIZACE
Umístění potisku
Standardně je potisk umístěn na střed hrudi, jak můžete vidět na ilustrativním fotografii.
Na základě individuální poptávky je možné:
- umístit potisk na jiné místo (např. záda, rukáv)
- upravit velikost potisku
V případě zájmu o individuální řešení nás kontaktujte před dokončením objednávky.
Informace k produktovým fotografiím
Produktové vizualizace zobrazují počítačově vytvořené modely nebo modelky. Slouží k ilustraci vzhledu produktu při nošení.
Původ motivů
Tyto motivy vznikly s využitím nástrojů generativní umělé inteligence a následně prošly autorským grafickým zpracováním.
KDO JSOU NAŠÍ SUPERHRDINOVÉ?
Neon Shadow: Zrození stínu v neonovém světle
V roce 2087 ovládaly megakorporace celé město Neo-Tokyo. Ulice zářily neonem, ale pod tímto leskem se skrývala temnota — korporace kradly lidem data, svobodu i sny.
Nikdo nevěděl, odkud se vzala Neon Shadow.
Říkalo se, že byla obyčejná dívka jménem Nia, která pracovala jako kurýrka na hoverboardu. Jedné noci jí korporace „Synthex“ omylem vymazala celý život — rodinu, vzpomínky, identitu. Místo aby se zhroutila, Nia se vzbouřila.
Pomocí ukradeného experimentálního Neon Core (zařízení, které dokáže manipulovat světlem a energií) se proměnila v Neon Shadow — nejrychlejší a nejhravější stíhačku korporací, jakou město kdy vidělo.
Její schopnosti:
- Dokáže se „rozplynout“ v neonovém světle a znovu se objevit jinde
- Vytváří energetické neonové řetězy a štíty
- Její visor vidí skrz všechny bezpečnostní systémy
- Má neuvěřitelně rychlé reflexy a smysl pro humor i v nejnebezpečnějších situacích
Jedné deštivé noci visel nad městem obrovský hologram korporace Synthex s nápisem: „Vaše dat = naše data.“ Neon Shadow stála na vrcholu nejvyššího neonového mrakodrapu, vítr jí cuchal bílé vlasy s růžovým pruhem. Usmála se, zapnula visor a řekla: „Tak to dneska změníme.“ Skočila dolů. Během pádu se její oblek rozzářil jasně cyanovou a růžovou barvou. V polovině cesty se rozplynula v proudu neonového světla a objevila se přímo uprostřed hlavního serverového centra Synthexu. Stráže ani nestihly zareagovat. Neon Shadow tančila mezi lasery, hackovala terminály jednou rukou a druhou rozdávala neonové údery. Když se hlavní AI zeptalo „Kdo jsi?“, odpověděla se smíchem: „Jsem stín, který svítí. Jsem Neon Shadow.“ V ten moment vypnula hlavní server celé korporace. Všechna ukradená data se vracela lidem. Město na okamžik zhaslo… a pak se znovu rozsvítilo — jasněji než kdy dřív. Od té doby se na zdech objevuje tag: NS — a pod ním malé srdce z neonu.
Voltrex : Blesk, který se vzepřel temnotě
Rok 2091 Město Aether City (sousední megapolis s Neo-Tokyo).
Zatímco v Neo-Tokyo bojovala Neon Shadow proti Synthexu, v Aether City vládl OmniCore – korporace, která nevysávala data, ale přímo lidskou energii. Pomocí implantátů a sítě „Energy Harvesting“ vysávala z lidí sílu, emoce a vůli.
Kai byl kluk z ulice, který kradl energii z opuštěných stanic, aby přežil. Jedné noci se vloupá do staré laboratoře OmniCore a omylem aktivuje nestabilní reaktor Void Current. Výbuch ho téměř zabije, ale temná elektrická energie se s ním spojí.
Kai se stává Voltrexem. Dokáže ovládat temnou elektřinu, vytvářet blesky, pohybovat se skrz obvody a mizet ve „voltovém stínu“. Je drsný, impulzivní a přímý. Bojuje tvrdě a bez zbytečných řečí.
Motto: „Oni berou energii. Já ji vracím… s úroky.“
V hlubinách staré elektrárny, kterou už nikdo nepoužíval, se jednoho dne něco pohnulo. Mezi rezavými kabely a prasklými transformátory se zrodil Voltrex. Nebyl to robot. Nebyl to člověk. Byl to proud, který získal vědomí. Když poprvé otevřel oči, celá budova se na vteřinu rozzářila. Modré jiskry mu tančily po pažích jako živí hadi. Cítil každou miliampéru ve městě nad sebou. Lidé ho zpočátku měli za poruchu. Pak za monstrum. Pak za legendu. Voltrex ale nechtěl ničit. Chtěl jen jediné: dát energii těm, kteří ji opravdu potřebovali. Když ve městě vypadl proud, on se objevil. Když někdo ztratil naději, on ji znovu nabíjel. A když se někdo pokusil ukrást sílu pro sebe, Voltrex mu ukázal, jak vypadá opravdový výboj. Nikdo neví, jestli je stále v té staré elektrárně. Nebo jestli už dávno žije v každé zásuvce, v každém drátu, v každém srdci, které ještě neodpojilo. Jedno je jisté: Když se v noci na chvíli rozblikají světla a nikdo neví proč… Voltrex právě prochází městem.
Neon Shadow a Voltrex
Ve městě, kde světla už dávno přestala sloužit lidem a začala je kontrolovat, se objevila nová hrozba. Korporace jménem LumenCorp ovládla veškerou energii. Kdo nezaplatil, zůstal ve tmě. Kdo se vzepřel, zmizel. Tehdy se z hlubin staré elektrárny znovu vynořil Voltrex. Modré výboje mu tančily po těle, oči mu žhnuly jako obloukové pece. Přišel trestat ty, kteří kradli světlo. Jenže tentokrát nebyl sám. Z ulic plných neonů a deště vystoupila Neon Shadow. Pohybovala se mezi světelnými reklamami jako živý stín. Uměla ovládat neonové trubice, lámat je, přetvářet a používat jako zbraně. Poprvé se setkali na střeše LumenCorp Tower. Voltrex stál v centru blesků. Neon Shadow se zhmotnila z reklamního nápisu „BUDOUCNOST JE NAŠE“. „Ty jsi ten, co rozbíjí generátory,“ řekla tiše. „A ty jsi ta, co krade jejich světlo,“ odvětil Voltrex. Na chvíli se jen měřili pohledem. Pak se oba otočili ke stejnému cíli – k hlavnímu řídicímu sálu, odkud LumenCorp vysávala město. Bojovali spolu.
Voltrex rozbíjel ochranné systémy surovou energií. Neon Shadow ovládala kamery, vypínala alarmy a měnila reklamní panely v pasti. Když na ně poslali armádu dronů, Voltrex je smažil blesky a ona je přebírala pod svou kontrolu. V nejtěžším momentu, když Voltrex téměř vyčerpal svou sílu, Neon Shadow vytvořila z neonových trubic obří zrcadlo. Odrazila jeho poslední výboj přímo do jádra systému LumenCorp. Celá budova zhasla. Pak se rozsvítila… jinak. Světlo se vrátilo lidem. Na střeše zůstali jen oni dva. „Nejsme stejní,“ řekl Voltrex. „Ne,“ přikývla Neon Shadow. „Ale bojujeme za stejnou věc.“ Od té noci se ve městě začaly šířit dvě legendy. Jedna o modrém výboji, který trestal chamtivost. Druhá o fialovém stínu dívky, která vracela světlo těm, kteří ho ztratili. A když se někde objevili oba najednou – město vědělo, že spravedlnost právě dorazila.
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.




